Author | Klíma, Karel a kolektiv |
Year of publication | 2016 |
Publisher | Metropolitan University Prague Press |
ISBN | 978-80-87956-48-9 |
Print run | 200 ks |
Smylem předkládané kolektivní monografie je analytické posouzení určitého legislativního prostoru komunikace orgánů veřejné správy a osob soukromoprávních, kdy realizace soukromého práva je závislá na veřejnoprávních funkcích orgánů veřejné správy. Tento vztah takto nabývá charakteru tzv. veřejných subjektivních práv. Pro tento vztah je takto typické nejen to, že soukromý subjekt je v pozici vůči orgánům veřejné moci subjektu podřazeného a orgán veřejné správy v pozici vrchnostenské, ale současně je tato „nerovnost“ vyvažována soudní vymožitelností určitého práva.
Dosah a rozsah tzv. veřejných subjektivních práv v právním řádu České republiky je prakticky „celoplošný“, a je proto základní hypotézou monografie v tom smyslu, že potenciálně zasahuje do všech druhů lidských práv a svobod, a konkrétní její posouzení je jedním z cílů kolektivní monografie. Legislativní tvorba veřejné moci je v tomto smyslu nijak nekoordinovaným a časově neomezeným prostorem, v němž úloha veřejné moci může různým způsobem vymezovat, ale také omezovat pozici soukromého subjektu. Je proto současným cílem této monografie analytickým způsobem otestovat potřebnost různé intenzity legislativně založených ingerencí veřejné moci (zejména registračního, povolovacího a jiného licenčního charakteru).
V kontextu s požadavky konceptu právního státu se rozhodovací povinnosti státní moci stávají součástí klíčové zásady tohoto konceptu, a sice požadavku striktní zákonnosti postupu orgánů veřejné správy vylučující nejen excesy zřejmé nezákonnosti, ale i nesprávného úředního postupu, včetně vyloučení svévole jakéhokoli druhu. V tom smyslu je cílem této monografie posouzení různých podmínek potenciální úrovně úřední diskrece ve vztahu k jednotlivým právům tak, aby nepřesahovala do neúměrné svévole.
Systém správního soudnictví je hypoteticky hlavním garantem vymožitelnosti veřejných subjektivních práv. Je třeba posoudit, do jaké míry dosavadní správní soudnictví České republiky je schopno (i podle úrovně dosavadní judikatury) skutečně režim veřejných subjektivních práv garantovat a skutečně chránit.