Odpovědnost územní samosprávy Zobrazit větší

Odpovědnost územní samosprávy

W3, Š314

New product

340,00 Kč s DPH

Parametry

AutorKlíma, Karel
Rok vydání2014
VydavatelMetropolitan University Prague Press
ISBN978-80-87956-09-0

Popis

Monografie pojednává o ideových východiscích teorií o dělbě veřejné moci v návaznosti na problematiku územní samosprávy. Rozebírá teoretické a historické aspekty vzniku klíčových ideových postulátů, z nichž vychází moderní pojetí veřejné správy zahrnující i oblast územní samosprávy. Tyto fundamenty spočívají nejen v učeních o tzv. horizontální dělbě veřejné moci (na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní), ale také v politicko-filozofických základech tzv. vertikální dělby veřejné moci, zde především se zaměřením na moc výkonnou.

Právní řád České republiky má jako součást území samosprávy v současnosti i instituty místního a krajského referenda, jež jsou formami ústavně zaručeného práva občanů ČR „podílet se na správě veřejných věcí přímo“ (čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Zákonná úprava referenda na úrovni obcí a krajů je dotvářena, upřesňována, ale i modifikována praxí jejího uplatňování, stejně jako rozhodnutími soudů v rámci soudního přezkumu provádění těchto institutů. Efektivní je tento způsob rozhodování zejména v malých územních jednotkách za předpokladu fungování občanské společnosti a ochoty orgánů obce takový způsob rozhodování nejen připustit, ale též se mu podřídit.

Monografie je též zaměřena na problematiku voleb do obecních zastupitelstev jako zdroje legitimity tohoto zastupitelského orgánu. Rozebrány jsou klíčové případy narušení volebních principů, se kterými se Ústavní soud České republiky při své rozhodovací činnosti setkal. Monografie se na jejich základě snaží vystihnout základní judikatorní pravidla, která se se soudním přezkumem voleb pojí. Pozornost je upřena také na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva.

Odpovědnost občanů EU v souvislosti s výkonem funkce v orgánech obecní samosprávy České republiky se v první části zabývá výkonem volebního práva občanů Evropské unie v obecních volbách v České republice. Upozorňuje na některé aspekty české vnitrostátní legislativy, které nejsou v souladu s právem EU. V druhé části se zaměřuje na různé druhy právní odpovědnosti, která může vzniknout v souvislosti s členstvím občana EU v orgánu obce. Analyzuje jednotlivé nástroje spolupráce členských států v civilních a trestních věcech, které lze využít v případě, že občan EU opustí Českou republiku. Nejobtížnější je realizace správní odpovědnosti, neboť obecný systém uznávání správních rozhodnutí zatím nebyl v Evropské unii zaveden.

Význam územní samosprávy v demokratickém právním státě spočívá zejména v její schopnosti posilovat princip dělby moci na vertikální úrovni. Česká územní samospráva je charakteristická velkým počtem malých obcí a tím, že obecní úřady vykonávají vedle samostatné působnosti také státní správu. Při plánování strategických dokumentů i legislativních změn v oblasti eGovernmentu je tedy nutné ke specifikům územní samosprávy přihlédnout. Má-li elektronizace v oblasti územní samosprávy přispět k posílení principu dobré správy a posílení jejího demokratického charakteru, je třeba sjednocení dosavadních koncepcí a určení priorit, které zajistí bezpečnou a všeobecně dostupnou komunikační infrastrukturu pro občany i obce a současně ponechají zejména malým obcím dostatek prostoru pro jejich osobitý rozvoj.

Monografie přináší pojednání o proměnách obecně závazných vyhlášek obcí, respektive o proměnách přístupu k nim v období posledních dvaceti let a posléze se věnuje vybraným problémům v souvislosti s uplatňováním odpovědnosti za škodu. Vzhledem k rozšiřující se sféře pro regulaci formou obecně závazných vyhlášek obcí mohou tyto vyhlášky více zasahovat do právních poměrů fyzických a právnických osob, z čehož pramení i větší riziko vzniku škody a odpovědnosti za ní.

Monografie řeší odpovědnost starosty na obci v rámci jeho samostatné i přenesené působnosti. Autorka rozebírá možnosti opravných prostředků, kterými se občané mohou bránit proti rozhodnutím starosty obce nebo možnosti postupu, pokud starosta odmítá rozhodnout. Na příkladech z praxe ukazuje, jak je někdy obtížné získat informace o činnosti obce nebo přinutit starostu, aby plnil jakékoliv povinnosti. Monografie se věnuje otázce naplňování zásad spravedlivého procesu, jež jsou zaručené jak ústavním pořádkem, tak mezinárodními závazky, pokud jde o soudní přezkoumatelnost rozhodnutí o přestupcích. Zvláštní pozornost je věnována blokovému řízení, u kterého je dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu soudní přezkoumatelnost vyloučena.

Monografie se zaměřuje na vysvětlení podstaty odpovědnosti obecní policie jako subjektu správního řízení. Nejprve je pozornost věnována teoretickému základu právního postavení obecní policie v rámci veřejné správy se zaměřením na oprávnění a povinnosti strážníků obecní policie. Poté je pojednáváno o jednotlivých institutech veřejnoprávní a soukromoprávní odpovědnosti. Závěrečná část pojednává o odpovědnosti obecní policie za škodu ve veřejné správě se zaměřením na škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.